Červenou a černou pouští

Hlavní a největší město Uzbekistánu se nazývá Taškent. Oblast byla trvale osídlená již v době před Kristem. Dříve se město jmenovalo Šaš. Město bylo několikrát zbořeno, dobyto, ale oficiálně Taškent figuruje od 19. století. Taškent v překladu znamená "Kamenné město". Ve městě žije přibližně 2.3 miliónů obyvatel. Přesto, že je to multietnické město, většinu tvoří Uzbekové. Díky vlivům odlišných kultur se zde nachází různorodé atrakce. Například Japonské zahrady či ruský ortodoxní kostel zasvěcen Alexandrovi Něvskému. Kromě toho je ve měste ale spousta dalších nádherných pamaték, které stojí za navštívení. 

Amudarja je nejvodnatější řeka Střední Asie. Je to hlavní řeka Uzbekistánu, ale i Turkmenistánu, Tádžekistánu a tvoří hranici Afghánistánu. Spolu se svými přítoky má Amudarja velký význam pro zavlažování. V období existence Sovětského svazu byly vybudovány mohutné zavlažovací kanály, které z řeky odvádějí vodu hlavně na uzbecká pole, na kterých pěstovaný bavlník dosahuje od té doby významného podílu na světovém trhu s bavlnou.

Chiva je město v Uzbekistánu, který bylo v 17. století hlavní město Chivského chanátu. Pak jej dobyla ale ruská vojská a město se stalo v roce 1924 součástí Sovětské svazu. Historické centrum města je opevněné a nachází se zde i historické pamatáky. Toto historické jádro je na seznamu UNESCO. Chiva je důležitá ještě z hlediska obchodu. Dováží se sem ze západu a východu nejrůznější produkty a suroviny (koření, víno, hedvábí, čínský porcelán,...), se kterými se obchoduje na bazaru.

Poušť Kyzylkum, což v turečtině znamená červený písek, zasahuje do státu Střední Asie, a to do Uzbekistánu, Kazachstánu a Turkmenistánu. Přesto nejvíce zabírá plochu Uzbekistánu. Oblast se nachází většinou v rovině, kolem 300 m.n.m. a někde jsou písečné duny. Především okolo řek se nachází oázy, kde se vede zemědělství. Pro poušť je typická ruská želva, nebo varan pustinný. Kromě toho se zde vyskytují divoká prasata, koně Převálského či jelenovití.

Buchara je město nacházející se v Uzbekistánu. Je zapsáno od orku 1993 na Seznam světového dědictví UNESCO. Toto starověké město bylo založené oficiálně roku 500 př.n.l., přesto jsou archeologické důkazy o tom, že je město ještě starší a sahá až do 13. století př.n.l. Ve své době Buchara byla obchodní, kulturní a náboženskou metropoli celé Střední Asie. Název města pochází ze sanskrtu, kde "vikhara" znamená klášter.

Klíčovým městem Hedvábné stezky a třetí největší město Uzbekistánu se nazývá Samarkand. Leží na východě země, poblíž hranic s Tádžikistánem. Jedním z nejznámějších atrakcí města je rekonstruovaná mešita Bibi-Khanym. Město bylo připsáno na UNESCO seznam. 

Zelené město, tak by se mohl přeložit název Šahrisabz co do velikosti druhého největšího města v Kaškadarské oblasti Uzbekistánu. Město leží v kotlině rozkládající se na úpatí Zarevšanského hřbetu v nadmořské výšce 658 m. Bývalo to velmi slavné město. Šahrisabz bylo rodištem jedno z největších středověkých vojevůdců Tamerlána. Historické centrum města bylo v roce 2000 připsáno na seznam UNESCO.

Historické jádro uzbeckého města Chiva se nazývá Ičan Kala. Tato část města je obklopena 10 metrů vysokými cihlovými zdmi. Ičan Kala bylo poslední odpočívadlo karavan před vstupem do pouště na cestě do Íránu. V této části se nachází více než 50 památek a přes dvě stě starých budov z 18. a 19. století. Nachází se zde ukázka zachovalé arabské architektury. Navštívit můžete například mešitu Djuma, mauzolea a dva paláce z počátku 19. století.

Na jihu Uzbekistánu ve městě Buchara byl na začátku 20. století postaven letní palác Sitorai Mokhi-Khosa. První palác nechal postavit emír Nasrullakhan již v 19. století, ale ten se do dneška nezachoval. O pár desítek let později pak další emír nechal postavit palác pro svou manželku, který byl díky kombinaci orientálního a západního stylu okouzlující. Název paláce byl odvozen od jména emírovy ženy Sitory a znamená "hvězda jako Měsíc". I tento palác byl nakonec zničen, jméno však zůstalo. Dnešní podoba paláce tedy pochází z let 1912 - 1918. V hlavní budově se nachází přijímací salonek a emírovy osobní komnaty. Kromě toho součástí paláce je čajovna, minaret a dům pro hosty.

Ašchabad, znám také jako Poltoratsk (1919 - 1927), je hlavním a také největším městem Turkmenistánu v centrální Asii. Město protíná Karakumský kanál. Doslovný překlad názvu města znamená "město lásky" či "město oddanosti". Město obývají převážně Turci a Rusové. Typickým produktem jsou ručně tkané koberce, které jsou prodejci nabízeny mimojiné i na četných pouličních marketech. 

Antické město Nisa je dřívějším hlavním městem Turkmenistánu. Archeologové na území Nisy objevili četné budovy, mausolea a svatyně, dále mnoho vytesávaných dokumentů a vykradené pokladny dřívějších vládců. Dále zde bylo objeveno několik uměleckých děl doby Hélenské. V minulosti byla Nisa zničena zemětřesením a v roce 2007 byla zapsána do Kulturního dědictví UNESCA. 

Erbent, také Yerbent, je malým městečkem v Karakumské poušti ve střední části Turkmenistánu. Funguje tedy i jako oáza pro lidi na poušti. 

Darvaza, v originále Derweze, je malé město ve střední částu Turkmenistánu, v Karakumské poušti. V Darvaze se ve velké míře vyskytuje zemní plyn. V roce 1971 najeli ruští geologové do malé jeskyně plné zemního plynu a země pod nimi se propadla a vytvořila kráter o průměru 70m. Geologové, aby do budoucna předešli nebezpečí úniku plynu usoudili, že nejlepší bude kráter vypálit. tím se vytvořil hořící/lávový kráter, který kvůli velké zásobě zemního plynu hoří dodnes, a nazývá se Bránou do pekel. 

Kuňja-Urgenč se nachází v severním Turkmenistánu a dříve bylo v této oblasti také antické město Urgench, plné ruin, které byly r. 2005 zapsány pod Kulturní dědictví UNESCO. Město se nachází v oblasti krásné, chráněné přírody a zahrnuje spoustu významných monumentů: mešity, tvrze, mausolea, muzea a minarety. 

Poušť Karakum je pouští v Centrální Asii, východně od Kaspického moře. Její překlad v turečtině doslovně znamená "Černý písek". Zahrnuje přibližně 70% oblasti Turkmenistánu a stále se rozšiřuje. Oblast pouště je velmi řídce osídlena. V oblasti jsou velmi ojedinělé také srážky. Poušť ovšem protíná druhý největší zavlažovací kanál na světě - Kara Kum Canal. Ten existuje od roku 1954 a jeho délka činí 1375 m. Místní oázy Mary a Tejen jsou známy svou produkcí bavlny. 

Tato oblast se rozprostírá jižním Kyrgyzstánem, východním Uzbekistánem a severním Tádžikistánem. Fergana je proslulá ovocem a bavlnou. Kotlinou protékají řeky Naryn a Karadarjam jež jsou zdrojnicemi Syrdarje. V údolí se využívají k zavlažování půdy, která je díky tomu velmi úrodná. Právě proto má tato oblast nejlepší půdu a podnebí ve Střední Asii. Také je centrem středoasijské výroby hedvábí.

Chozreti Imám je historický komplex v Tašketu. Je tvořen významnými historickými památkami, mezi které se řadí dominantní stejnojmenná mešita, Barakchánova medresa - náboženská škola z roku 1550 a medresa Moji Muborak, která dnes funguje jako knihovna uchovávající stará manuskripta z 7.-9. století, včetně obřího Koránu, který je nejstarším dochovaným výtiskem, napsaném na jelení kůži. Součástí komplexu je také medresa Kukeldash, která je i dnes plně funkční a žije tam přibližně 250 studentů koránu.

Nádherná, mozaikou vykládaná stavba vybudovaná v roce 1570, kde dodnes můžete vidět studující muslimy. Jako jedna z mála náboženských budov přežila velké zemětřesení v roce 1966. V 18. století sloužila tato budova jako karavanserai, místo, kde se mohli ke krátkému odpočinku uložit poutníci při putování napříč hedvábnou stezkou. 

Hlavní náměstí v Taškentu je pojmenováno podle uzbeckého národního hrdiny Amira Timura. Uprostřed náměstí se tyčí jeho obří bronzová socha na koni, která nahradila bustu Karla Marxe. Náměstí ale dominuje veliká stavba hotelu „Uzbekistán“. Celé náměstí bylo upravené a rozšířené v roce 2009 při příležitosti oslav založení města. Z náměstí vychází slavná třída Satyelgoh kochasi, které ovšem místní neřeknou jinak než „Broadway“, protože ji lemuje řada kavárniček a stánků s občerstvením, kde se večer schází místní mládež.

Aksikent je antické město a rodiště slavného básníka a panovníka Bábura, zakladatele Mughálské říše a vnuka uzbeckého národního hrdiny Amira Timura. Dnes jsou z města bohužel jen ruiny, kvůli nepřátelským nájezdům a zemětřesení. V minulosti bylo město považováno za druhé největší ve Ferganském údolí a stála tu velká citadela, vnitřní městský okruh a vnější předměstský okruh.

Namangan je třetí největší město Uzbekistánu. Jméno získalo díky místním solným dolům. Po velkém zemětřesení, které zničilo antické město Aksikent, se místní přestěhovali právě do Namanganu. Ve městě se nachází slavná madrasa Mulla Qirg'iz, která byla postavena na počátku 20. století, komplex Xo'ja Amin s mešitou a mauzoleem.