Cesta do Indie, Nepálu a Sikkimu

Dillí je největší město Indie a obývá ho přibližně 14 milionů obyvatel. Městem protéká Jamuna, jedna z nejposvátnějších hinduistických řek.V rámci Dillí se nachází i hlavní město Nové Dillí, které je neoddělitelnou součástí města a sídlem federálních vládních orgánů. Moderní Dillí. Moderní Dillí je chaotická tapisérie středověkého opevnění, mughálských mauzoleí, prašných bazarů a velkých nákupních středisek.

Červená pevnost má svůj název odvozen od červeného pískovce, z něhož jsou postaveny její zdi. Nachází se v Dillí v Indii a je chráněna 18 m vysokou zdí. Pevnost byla postavena v letech 1638 až 1648 pro mughalského císaře Šáhdžáhána a proslavila se bohatstvím mramoru, stříbra a zlata i hojnou klenotnickou výzdobou. Každý večer kromě pondělí zdobí pevnost velkolepá zvuková a světelná show.

Mughalskou hrobku nechala postavit manželka druhého mughalského císaře Humájúna v pol. 16. století. Humajúnova hrobka je zařazena na seznam UNESCO a najít byste ji mohli v indickém hlavním městě Novém Dillí. Je příkladem rané mughalské architektury. Hrobka je typická rauza, tj. zahradní hrobka. Kolem hrobky se nalézá mughalská zahrada, jejíž zahradní architektura vychází ze zahrad perských.

Chrám víry bahai'i, nebo také známější název Lotosový chrám (díky tvaru) je stavba zdobící indické hlavní město Dillí. Tato moderní stavba je postavená z bílého mramoru a byla dokončena v roce 1986. Důležité je také okolí stavby. Lotosový chrám je zasazen uprostřed zahrady a chrám obklopují smaragdová jezírka. Chrám je jednou z nejnavštěvovanějších staveb světa získala mnohá architektonická ocenění.

Komplex Qutab Minar zahrnuje věž z červeného pískovce a okolní archeologické naleziště a nachází se v Novém Dillí v Indii. Dominantou je minaret vysoký 73 metrů, což je nejvyšší kamenný minaret na světě. Roku 1193 byla započata stavba věže a dokončena byla v roce 1368. Zajímav je struktura věže. První tři poschodí jsou vystavěny z červeného pískovce, čtvrté a páté patro z mramoru a pískovce. Komplex je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Džajpur (UNESCO) je díky růžové barvě domů historického centra nazýván "Růžové město". Byl vybudovánv roce 1727 na základě zásad staroindické Silpašástry, což byl první světový architektonický kodex. Na město měla velký vliv královská rodina a Džajpur byl dokonce jednu dobu hlavním městem království.

Největší indický stát se nachází na severu Indie na hranicích s Pákistánem a jmenuje se Rádžasthán. Je specifický nejen díky poloze, ale také svou kulturou či zvyky. Hlavním městem toho indického státu je Džajpúr. Stát leží v poušti a v okolí se skrývají přírodní rezervace a parky. Konají se zde významné náboženské festivaly a jedním z nich je i Rádžasthánský pouštní festival, kde pouštní lidé zpívají a tančí a významnou roli zde hrají velbloudi.

Oficiální název Paláce větrů je Hawa Mahal. Tento pískovcový palác se nachází v Džajpúru v Indii a byl postaven v roce 1799 mahárádžou Sawai Pratap Singhem zasvěcen Krišnovi. V oknech se nachází barevné vitráže. Tento pětipatrový palác je postaven ve tvaru pyramidy a je vysoký asi pouze 15 metrů. I díky tomu, že palác je postaven z červeného a růžového pískovce, se říká Džajpúru "Růžové město".

Maharádžův palác, nebo také městský palác se nachází ve indickém městě Džajpúr. Zahrnuje dva paláce, a to Chandra Mahal a Mubarak Mahal, další budovy a zahrady. Maharadžův se mu říká proto, že to kdysi bylo sídlo džajpurských maharádžů. Palác byl postaven mezi lety 1729 - 1732 maharádžou Jai Singhem II. Na západním konci je Chandra Mahal, což je semipatrový palác a každému poschodí bylo dáno specifické jméno. Mubarak Mahal byl postaven v kombinaci islámského a evropského stylu později v 19. století.

Ágra je starobylé město na břehu posvátné řeky Jamuny. Po smrti své druhé ženy se panovník Šáh Džahán rozhodl právě zde postavit mauzoleum, jemuž by na světě nebylo rovno. Tak vznikl slavný Tádž Mahál, nejkrásnější pomník lásky, který se stavěl přes dvacet let z bílého mramoru. Málokdo ví, že vedle něj měl být postaven i jeho věrný obraz v barvě černé. K tomu však již nedošlo.

V indickém městě Ágra se nachází jeden z nových sedmi divů světa, Tádž Mahál. Pomník manželky mogula Šáhdžahána, který byl dostaven v roce 1654 je symbolem Indie. Tato monumentální mramorová stavba je 73 metrů vysoká, povrch je zdoben drahokamy a polodrahokamy. Vstupní brána má symbolizovat příchod do ráje. Stavba díky měnícímu se osvětlení v různých denních dobách mění barvu. Nejvíce však je znám pohled na mléčné bílý Tádž Mahál. 

Fatehpur Sikrí je město nedaleko Agry v Indii. Město dal postavit mogulský císař Akbar v letech 1571-85 na počest narození svého mužského potomka. Po 14 letech však bylo náhle opuštěno, pravděpodobně kvůli nedostatku vody. Akbar se přesunul do Lahauru a dvacet let přestal v Sikrí úplně existovat život. Město leží na skalnatém hřebenu 3 km dlouhém. Nachází se zde palác Fatehpur Sikrí, který je obehnán 6km dlouhou zdí. Ve městě se ukrývá několik atraktivit a většina je postavena z červeného pískovce.  

Kulturním dědictvím UNESCO je vesnička Khadžuráho. Nachází se zde hinduistické chrámy, které jsou proslulé naghárským architektonickým stylem a sochami s erotickou tématikou. Většina chrámů byla postavena za dob Chandelské dynastie v 10 století. Ve 12. století už zde stálo přibližně 85 chrámů, z nichž se dochovalo asi pouze 21. Jsou zde chrámy džinistické i hinduistické, zasvěceny Šivovi, Višnovi a Ganešovi.

Město Váránasí leží na severovýchodě Indie. Traduje se, že město bylo založeno Šivou před asi 5000 lety. Indové ho považují za nejposvátnější místo v zemi a důvodem je především řeka Ganga, která městem protéká. Ta přilákává spoustu turistů ale i indických poutníků do Váránasí. Říká se, že hinduisti smívají své hříchy v řece, která je plná mrtvol a popel z kremací. Váránásí je jedno z nejdéle trvale osídlených měst na Zemi. 

Největší indická řeka patři mezi nejposvátnější řeky hinduismu. Společně s Brahmaputrou jsou po stránce průtoku 3. největší řekou světa. Před nimi už je pouze Amazonga a Kongo. Pramen Gangy začíná v Himaláji a dál teče přes 2 500 kilometrů. Ganga je jednou z védských božstev a proto se v ní omývají miliony lidí.

Důležité poutní buddhistické místo Sárnáth se nachází pár kilometrů od města Váránasí. Zásadním bodem jsou ruiny chrámu Mulagandhakuti vihara, které označují místo, kde Buddha strávil svou první dešťovou sezónu. Legenda praví, že v Sárnáthu Buddha konal svě první kázání pro pět svých učňů. Nachází se zde archeologické muzeum, několik stúp, nebo Ašókovy sloupy.

Órčha je opuštěné středověké město. Největší rozkvět města byl v 16. a 17. století, kde zde měli sídlo mughálští císáři. Dochovalé památky v Órčhe kombinují muslimský a hinduistický architektonický styl. Nachází se zde ruiny tří paláců, mezi nimiž je například pískovcový palác. Byly zde kdysi postaveny i chrámy, ale z těch mnohdá zbyly pouze věže. 

Poloha Federativní demokratické republiky Nepál je v jižní Asii mezi Indií a Čínou (Tibetem). Do roku 2007 byl Nepál královstvím, ale státní zřízení změnil na parlamentární republiku vzhledem k dlouhotrvajícím skandálům a nestabilitě. Území Nepálu bylo původně osidlováno tibetskými kmeny, většina obyvatel jsou hinduisté. Nepál lemuje Himaláj a na hranici s Čínou leží nejvyšší hora světa Mount Everest (8 850 m.n.m.). K oficiálním symbolům Nepálu patří rododendron, jaci a Gurkhové, což jsou bojovníci, které v součanosti slouží britské a indické armádě.

Středonepálská Pokhara je druhým největším městěm v zemi. Nedaleko od města se nachází tři z nejvyšších hor světa, především je to počátečním bodem cestou na Annapurnu. Město je domovem pro gurkské vojáky. V údolí města je i sladkovodní jezero Phewa, které je obklopeno nádhernou scenérií. V Pokhaře je i obrovské množství hinduistických a buddhistických chrámů, ale i první křesťanský kostel v Nepálu. 

Annapurna, nebo-li také „Bohyně sklizně“  je horský masív nacházející se v Himalájích středního Nepálu. Nejvyšší vrchol Annapurna I (8 091 m.n.m) je 10. nejvyšší horou světa a připojuje se tím ke svým dalším 13 sesterským osmitisícovkám. Annapurna se pyšní šesti vrcholy a byla vůbec první osmitisícovkou, na kterou kdy vstoupil člověk.

Káthmándú je hlavní a největší město Nepálu. Nachází se v údolí Káthmándú ve středu země. Město má bohatou historii, která sahá až 2 000 let zpět. Lidé jsou tu především hinduisté a buddhisté a důležitou roli v jejich životě hrají různorodé náboženské a kulturní svátky. V roce 2015 bylo město částečně zničeno silným zemětřesením. Ve měste se nachází několik zásadním chrámů a buddhistických stúp. Celé údolí je kulturním dědictvím UNESCO.

Svajambhúnáth je starověká náboženská stúpa nahoře na kopci v údolí Káthmándú. Říká se, že je to nejstarší stúpa v celém Nepálu. Kromě toho je známá také jako Opičí chrám z důvodu, že posvátné opice žili na severozápadní části stúpy, avšak dnes je to již rarita. Celý komplex zahrnuje kromě stúpy několik chrámů a svatyň. Na stúpě jsou namalovány Buddhovy a nad nimi i obočí.

Jedním z největších nepálských měst je v údolí Káthmandú město Pátan. Pátan není skoupý na památky a nabízí návštěvníkům pestrý program festivalů a oslav. Nachází se zde bohaté kulturní dědictví. Jedním z UNESCO památek je například Palácové náměstí, kde se nachází Královský palác. Dalším je například Patánská dhóka, což je historický vstup do starého města, či několik hinduistických chrámů zasvěcených bohu Kršnovi

Bhaktapur se doslova překládá jako "místo oddaných". Je to starověké město na východě údolí Káthmándú. Historické jádro města tvoří tři náměstí. Návštěvníci mohou vidět například zdobenou branku s 55 okny, která tvorí vstup do Paláce na Palácovém náměstí. Dominantou města je pětipatrový chrám Nyatapola, který leží na dalším brahtapurském náměstí. Tento chrám je vysoký 33 metrů a je největší v celém údolí. Jednou z dalších atraktivit je tzv.Paví okno. Toto okno je zasazené ve zdi Muzea dřevořezby. Návštěvnici mohou obdivovat nádhernou řezbářskou práci, která je na okně vidět s nádherně vyyřezaným pávem uprostřed.

Vrchol Mount Everest asi netřeba sálodlouze představovat. Je to nejvyšší hora na Zemi. Tibetský název je Chomolungma. Mount Everes leží na hranici Nepálu a Tibetu a dosahuje do výšky 8 848 m.n.m. Poprvé byl nejvyšší bod planety zdolán v roce 1953 novozélandským horolezcem Edmundem Hillarym. Co se týká porostu, tak mechy jsou možné k vidění do výšky asi 6,5 tisíc metrů, poté je už většina hory pokrytá sněhem. Kromě medvěda hnědého, ptáků a pand je dominantním obyvatelem jak a irbis. 

Město Dárdžiling leží v kopcích a je snad po celém světě známý svým čajem. Na čajových plantážích je tady zaměstnáno na 40 000 lidí, kteří produkují celou čtvrtinu indického čaje! Dva kilometry od centra Dárdžiling se rozkládá čajová plantáž Happy Halley. Kromě toho se zde nachází buddhistické kláštery a v nedaleké ZOO můžete spatřit červené pandy či irbise horského, nebo-li také levharta sněžného.

Kančendženga (8 597m) je třetí nejvyšší horou planety. Nachází se stejně jako Everest v Himaláji a její podivný název znamená pět pokladnic velkého sněhu. Žádný zakopaný poklad tu ale nehledejte. Hora má zkrátka pět vrcholků, které jsou všechny pod sněhem.

Sikkim je původně samostatné knížectví a od roku 1975 jedním ze svazových států Indie. Žijí tu především Nepálci a původní Lapčové, většinou hinduisté a buddhisté. Hlavním městem je Gangtok. Všude je spousta zeleně, květů a vůní. Každý dům, dvorek i balkon je přeplněn květináči s květinami, hlavně orchidejemi. Ty jsou zavěšeny dokonce i na sloupech veřejného osvětlení. Díky orchidejím si tato oblast vysloužila přezdívku „země orchidejí“.

Indické město Gángtók má pozoruhodné sbírky uměleckých památek, kde jsou bohatě ilustrované rukopisy, vzácné staré knihy, sochy a další náboženské předměty, především thangky. Je to hlavní sikkimské město a je rozhozeno po příkrých horských svazích.

Rumtek je nejvýznamnějším sikkimským klášterem, který založil 16. karmapa po čínské okupaci, kdy představitelé jeho školy opustili Tibet. V zadním traktu chrámu v Rumteku je i místnost, kde ve zlatých čhörtenech (stúpách) uchovávají popel nejvýznamnějších karmapů.

Kalkata je hlavní město Bengálska, je vedle Bombaje a Dillí jednou ze tří hlavních indických metropolí. Je to také město, kde žila a působila dnes blahořečená Matka Tereza, kde se před lety shromáždily statisíce hinduistických uprchlíků ze sousedního, dnes muslimského, Bangladéše, průmyslové centrum a sídlo vládnoucí bengálské komunistické strany.

V indické Kalkatě se nachází Viktoriin memoriál, postaven na začátku 20. století věnován památce královny Viktorie. Památník se stavěl 15 let a Viktoriin memoriál je opravdová dominanta Kalkaty. Je postaven z mramoru bílé barvy a nachází se zde také obrazy připomínají britskou koloniální dobu.

Významným indickým poutním místem je hinduistický Chrám bohyně Kálí v Západním Bengálsku. Chrám byl postaven v roce 1809 na místě předcházející malé chýše, která byla postavena jako chrám už ve století šestnáctém. Unikátní součástí chrámu je obraz bohyně Kálí, který se líší od vyobrazení bohyně na obrázcích v Bengálsku. Atraktivní je také nádvoří , kde je možné zhlédnout 12 soch zasvěcených Šivovi. Podle legendy bohyně Kálí vyžaduje každodenní oběť, a proto na to konto jsou zde každý den podřezány ovce.

Botanická zahrada ležící v indickém městě Kalkata má rozlohu 109 ha, byla založena v r.1786 a byl zde vypěstován první čaj přenesený posléze do Assamu a Darjeelingu. Pozornost zde poutá například druhý největší a 200 let starý strom banian. Tato zahrada je pravděpodobně nejhezčí a nejdůležitější zahradou v Indii s mnoha druhy fauny a flóry.

Páteční mešita, oficiálně Jama Masjid je jedna z největších mešit v Indii. Je postavena z červeného pískovce a je inspirována mešitou v Mekce. Narozdíl od ní má však uprostřed dvora zelený strom a pouze dva 41 metrů vysoké minarety. Na nádvoří stojí nádherná hrobka Šeika Salima Čištiho z bílého mramoru s neuvěřitelně přesnými a detailními rytinami.

Na obou březích řeky Bagmátí se nachází jeden z nejposvátnějších hinduistických chrámů v Nepálu - Pašupatináth. Chrám je zasvěcen bohu Šivovi. Každoročně je chrám láká stovky poutníků a vyznavačů hinduismu. Chrám má měděnou dvoupatrovou zlatou kopoli, jsou zde 4 vchody se stříbrnými listy. Nachází se zde také dřevěné sochy. Do chrámů mohou vstoupit pouze hinduisté.

Tibetská stupa Bodnath se nachází na okraji Kathmandu. Postavena byla před 1500 lety na obchodní trase z Tibetu do Indie a zejména po obsazení Tibetu Čínou se stala významným poutním místem tibetských buddhistů.

Hora Sarangkot se pne do výšky 1592 m n. m. a je krásným vyhlídkovým místem na osmitisícový masiv Annapuren. Většina lidí sem chodí při svítání či soumraku kochat se výhledem na vrcholky Himaláj. Pod hřebenem je stejnojmenná vesnička. Nedaleko se nachází ruiny pevnosti a kaskikotského paláce.

Durbar je náměstí v hlavním městě Nepálu Káthmándú, zaplněné palácovými stavbami, chrámy, sochami, modlitebními místy v halvní. Většina staveb pochází ze 17. století, ale jsou zde stavby zhotovené v období mezí 12. - 18. stol. a jsou pod ochranou UNESCO. Řadu znich poznamenala, nebo zcela zničila zemětřesení a znečištění města.

Hlavní město Indie se nazývá Nové Dillí a je to městská část města Dillí. Sídlí zde zákonodárná, výkonná i soudní moc společně s indickou vládou. Základní kámen města nechal položit anglický král a indický císař Jiří V. a oficiálně bylo hlavní město představeno v roce 1931. Do té byla hlavním městem Kalkata. Přímo v Novém Dillí žije pouze 250 tisíc obyvatel, v celé oblasti Dillí pak 11 milionů obyvatel. 

Kamenný oblouk, který se nazývá Indická brána se nachází v hlavním městě Nové Dillí. Je postaven v ulici Rajpath v nové části města a je vysoký 42 metrů. Zajímavostí je, že zdi brány obsahují 85 000 jmen. Tato jména patří indickým vojákům, kteří padli za první světové války a v afghánské válce z roku 1919. S obloukem se pojí hrob neznámeho vojáka a hořící věčný oheň. Před obloukem také stojí čestná stráž indické armády.

Ulice Rajpath znamená v překladu Královská cesta a nachází se v Novém Dillí v Indii. Na jednom konci ulice se nachází sídlo indického prezidenta, tzv. Rashtrapati Bhavan a na druhém konci je Brána Indie, která vede k Národnímu stadionu, kde se hrají zápasy pozemního hokeje. Na třídě Rajpath se koná každoročně 26. ledna Pochod v rámci Dne republiky. Den republiky se v Indii slaví od roku 1950, kdy indická Ústava přešla v platnost.

Pevnost Ambér sloužila jako sídlo maháradžů z Rádžasthánu. Stavba byla započata v roce 1592. Na prvním nádvoří pevnosti Ambér stojí otevřená audienční hala. Pro vstup slouží bohatě zdobená brána. Nejstarší část paláce se skládá ze 12 samostatných bloků, které byly určeny pro 12 žen. Letní rezidence obsahuje speciální chladící systém a kopule sloužily jako nádrže na vodu.

Jantar Mantar je observatoř s kamennými sochami, která se nachází v Džajpúru. Sochy vrhají stíny a podle nich se počítal čas v dřívější dobách. Observatoř je komplex 19 architektonických astronomických nástrojů postavených na příkaz mahárádži Džaj Sinha. Stavby byly dokončeny v roce 1738. Součástí observatoře jsou i největší kamenné sluneční hodiny na světě. Komplex je na seznamu UNESCO.

Nádherný výhled nabízí masivní Tygří pevnost, která se tyčí nad indickým městem- Džajúr. Původně se pevnost nazvýala Sudarshangarh. Tygří pevnost nechal spolu s celý městem postavit v roce 1734 mahárádža Jas Singh II. Pevnost nikdy nebyla vystavena žádným najezdům a útokům. 

Pagoda míru je buddhistická stúpa, která má za cíl sjednotit všechny lidi bez rozdílu rasy a víry a pomoci jim najít světový mír. První pagody míru byly vystavěny jako symbol míru v japonských městech Hirošima a Nagasaki. Do roku 2000 byly pagody Míru vystavěny po celém světě.

Vodapády Déví, kterým se říká také Deviny či Davidovi, se nacházejí zhruba 2 kilometry jihozápadně od letiště v Pokháře. Legenda vypráví, že pramen Pardi Khola smetl švýcarského cestovatele jménem David pod vodopády do podzemí a ten se údajně utopil. Když je proud řeky Pardi Khola v plném přílivu po monzunových deštích, zvuk vody tekoucí z vodopádu je ohlušující.

Nepálská přírodní památka UNESCO Národní park Čitvan se rozkládá asi na 932 kilometrech čtverečných. Park je známý jako jeden z největších parků se zvířaty ve volné přírodě v Asii. Návštěvníci mají jedinečnou příležitost spatřit nosorožce, opice, tygra bengálského nebo jeleny, ale především je pak domovem asi 544 druhům ptáků.

Bagmátí je řekou v Nepálu, která protéká údolím Káthmándú. Odděluje města Káthmándú a Patan. Je považovaná za posvátnou řeku jak hinduisty, tak buddhisty. Na březích řeky je několik hinduistických chrámů. Řeka je také spojená s kremacemi, které se zde provádějí, kdy podle tradice musí být mrtvé tělo před samotnou kremací ponořeno třikrát do řeky.

Pohoří Himálaj se rozkládá na asijském kontinentě. Himálaj odděluje Indoganžskou nížinu a Tibetskou náhorní plošinu. Pohoří vzniklo díky subdukci indické desky pod euroasijskou. V tomto proslulém asijském pohoří se nachází 9 z 10 nejvyšších hor na planetě v čele s nejvyšším bodem Mount Everestem. Název Himálaj lze přeložit jako Domov sněhu. 

Národní park Keoladeo se nachází na severu Indie. Před vyhlášením národního parku byla oblast známá jako ptáčí rezervace Bharatpur. Dodnes zde žije tisíce ptáků, především během zimy. Kromě ptáků zde žijí také další druhy živočichů, například několik druhů jelenů, prase divoké, dikobraz, promyky, kočky atd. Park byl vyhlášen indickou památkou UNESCO.

Horský masiv Dhaulágirí leží na severu Nepálu a patří také mezi "osmitisícovky". Rozprostírá se mezi řekou Kaligandaki a na západ až k řece Bheri. Název hory pochází ze sanskrtu a znamená "oslnivá bílá hora". Vrchol dosahuje 8167 m.n.m. Dhaulágirí sousedí na východ s Annapurnou.