Ostrovy ohnivého kruhu s prodloužením na Tchaj-wanu

Filipínskou metropolí je město Manila. Ta leží na ostrově Luzon v Centrálním regionu. Ve městě žije více než 1.6 milionu lidí. Evidence prvních lidí v oblasti je již z 3. tisíciletí před Kristem. Maninlské království vykrystalizovalo až za dynastie Ming v 15. století. Manila je i významným přístavem, odkud se vyváží a dováží spousta obchodních artiklů. Kromě chrámů se zde nachází i křesťanské památky. Jednou z nich je i UNESCO klášter San Augustín. 

Z pevnosti Santiago byl dříve střežen vstup do města od řeky Pasig. Pevnost se nachází ve filipínském hlavním městě Manile. Několikrát se dokázalo, že je téměř nedobytná. Pevnost byla opravena a stojí tu památník věnovaný obětem II. světové války a hrdinovi José Rizalovi, který byl v této pevnosti vězněn.

Čtvrť Intramuros byla vytvořena v roce 1571 – je to ctvrť pro bohatou třídu, která tu vládla. Našli byste ji na Filipínách v hlavním měste Manile Stojí tu luxusní vily, nemocnice, kostely a nákupní ulice. Je tu několik muzeií. Za II. světové války tu proběhla velká bitva, při které bylo zabito téměř 100 000 civilistů a všechny budovy zničeny.

Moderní kostel Quiapo byl postaven v roce 1933 a zastupuje původní starý kostel, zničený zemětřesením, bombardováním a požárem. Zajímavý je v kostele černý kříž „Black Nazarene“ životní velikosti, vyřezaný z ebenového dřeva, který pochází ze Španělska a jeho vznik se datuje na rok 1767. Tento kříž je dvakrát ročně vynesen na ulice a je nesen poutním průvodem, a to každé Vánoce a Velikonoce.

Sopka Pinatubo se nachází na jihozápadě filipínského ostrova Luzon. Nejvyšší bod byl snížen díky erupci z roku 1991, jejíž obětí se stalo více než 500 lidí. Sopka nyní měří místo 1780 pouhých 1486 m.n.m. Výbuch poškodil také blízkou americkou leteckou základnu Clark, která byla následně uzavřena.

Filipínské sopce Pinatubo se podařilo obec Bacalor po výbuchu v roce 1995 zničit. Jezdí se tu po sopečném prachu, většina domů je zasypaných a kouká z nich jen střecha. Ty, které přežily, jsou zvednuty na čtyřmetrové pilíře, které by podle představ vesničanů, kdyby Pinatubo bouchlo znova, měly zabránit dalšímu zasypání.

Baguio je centrum letní turistiky na ostrově Luzon v jižní části pohoří Centrální Kordillera na Filipínách. Město bylo založeno Američany jako horské středisko v roce 1900. Bylo to jediné americké středisko v celé Asii. Baguio leží uprostřed borových lesů a honosí se velkým množstvím obslužných budov, hotelů, restaurací a parků. Ve zdejším chladnějším podnebí se daří ovoci a zelenině mírného pásma. Rozsáhlé rýžové terasy u Banaue jsou téměř 2 000 let staré.

Sagada je poklidné horské městečko ležící ve výšce 1500 m.n.m. Dominantou okolní krajiny jsou zajisté rýžová políčka a jehličnany rostoucí kolem. Sagada je proslulá obzvláště rakvemi, které jsou zavěšeny vysoko ve vápencových skalách, a spletitým systémem vápencových podzemních jeskyních, které jsou přístupné turistům.

Většina z filipínských zavěšených rakví je vysoko na vápencových útesech v Údolí ozvěn nedaleko města Sagada. Tyto rakve jsou posvátným pohřebním místem. Kromě těchto rakví jsou zde ale pohřební jeskyně. Tradice říká, že bohové si vyžadují oběť více než 20 prasat a dokonce trojnásobku kuřat, aby jste byli oprávněni být pohřbeni v jeskni. 

Nedaleko města filipínského města Sagada se nachází Jeskyně visících rakví, kde se nacházejí zavěšené rakve ve výšce. Nebožtíkovi byla zavázána ústa, aby duše neunikla ještě na tomto světě, a jeho tělo bylo položeno do rakve v poloze embrya. Žádná z rakví se nesměla přímo dotýkat země, pod ní totiž hrozilo udušení podzemním světlem.

V Kordilerách nad městem Sagada se týčí hora Mt.Ampacao (1889 m), kam trvá výstup přibližně jednu a půl hodiny. Odtud je nádherný výhled na celou krajinu, na rýžová pole, hory a Mt.Polis.

Vesnice Banaue na Filipínách postrádá příjezdovou cestu pro auta a jediná možnost, jak se do ní dostat je pěšky přes hřebeny hor. Cesta trvá zhruba 2 hodiny. Tato oblast je věhlasná terasovitými rýžovými políčky, táhnoucími se po úbočí hor. V roce 1995 tato políčka UNESCO zařadilo na Seznam světového dědictví.

Měto Pagsanjan leží 100 kilometrů jihovýchodně od Manily. Město se nachází v provincii Laguna a 170 let bylo hlavním městem této provincie. Konají se tu oblíbené výlety po kánoích po řece Pagsanjan k vodopádům Magdapio. Na tomto místě bylo natočeno hojné množství filmů, mezi něž patří například i film Apokalypsa.

Vodopády Pagsanjan nebo také Magdapio vodopády se nachází v provincii Laguna na Filipínách a jsou asi největší regionální atrakcí. Na vodopádech se totiž pořádají kanoistické závody. Vodopády taky byly vyhlášeny jako národní park. 

Noční podniky a go-go bary, tím je proslulé město Angeles. Gentlemani se zde můžou zabavit ve více jak 60 barech a kromě toho město nabízí levné ale komfortní ubytování a dostatek kvalitních restaurací. Angeles je výchozím bodem k výletům na sopky Mt. Pinatubo a Mt. Arayat.

Lingajský záliv dlouhý 56 kilometrů se nachází severozápadně od provincie Luzon na Filipínách a navazuje na Jihočínské moře. Do zálivu ústí řeka Agno. V zálivu se nachází několik ostrovů a ostrůvku a některé z nich tvoří Národní park Hundred Islands.

Zig Zag Road neboli silnice Kennon je známá silnice vlnící se nahoru a dolů po okraji hor vedoucí z města Baguio na Filipínách. Projekt silnice začal v roce 1903 a otevřená byla roku 1905. Původně měla jiný název, ale byla přejmenována podle svého stavitele Lymana Kennona. Silnice je místy velice úzká a může být i nebezpečná kvůli sesuvům půdy. 

Na svazích Centrálních Kordiller na Filipínách se nacházejí už po dva tisíce let rýžové terasy, které udržují lovci lebek a jejich potomci. V oblasti se skrývá několik národních parků a vulkánů. Pohoří je nejvyšší a největší na Filipínách a zaujímá přibližně šestinu celého ostrova Luzon.

Batad je jedna z vesniček rozsypaných po rozlehlých údolích filipínských Kordiller. Krásná je svými rýžovými terasami, není zde však žádná elektřina. Žije zde přibližně 20 tisíců obyvatel.

Boracay je tropický ostrov jižně od Manily a je jedním z turisticky nejoblíbenějších destinací. Ostrůvek je přímo rájem v Jihočínském moři. Tento filipínský ostrov 7 km dlouhý a ve svém nejužším místě jen 1 km široký. Tamní pláže jsou známé pro své průzračně blankytné moře.

Kostel svatého Augustina se nachází ve filipínském hlavním městě Manila. Tento římskokatolický kostel byl poprvé postaven z bambusu a nypy v roce 1571, ale byl zničen požárem. Jeho dřevěný i kamenný nástupci byl také zničeni a až v roce 1854 byl zrenovován kostel do jeho dnešní podoby. Byla to jediná veřejná budova, která přežila masivní zemětřesení v roce 1863. Tento barokní kostel je vysoký 67 metrů a je postaven z kamene. Kostel svatého Augustina byl vyhlášen národní památkou.

Národní park tisíců ostrovů se nachází na filipínském ostrově Luzon. Součástí je necelých 250 malých vápencových ostrůvků v Lingajském zálivu, ze kterých pouze 3 jsou určené k turismu. Tyto ostrůvky jsou starověké korály, které se rozšířily v ostrůvky a jsou staré přibližně 2 miliony let. Hundred Islands byl vyhlášen národním parkem v roce 1940. Žije zde například makak jávský, oviječ skvrnitý, dugong indický, plískavice saravacká, varani nebo želvy.

Na západním pobřeží filipínského ostrova Luzon se nachází město Vigan, které omývá Jihočínské moře. Vigan je jedno z málo pozůstalých hispánských měst na Fiilpínách, známé především kvůli dlážděným uličkám a unikátní kombinací španělské a orientální architektury. Kromě španělských a čínských koloniálních sídel můžete ve měste navšítvit Katedrálu sv. Pavla, čtvrť hrnčírů nebo místní trh. 

Taal je aktivní vulkán na ostrově Luzon na Filipínách, dříve nazýván Bombou. Vrchol sopky se tyčí v nadmořské výšce 311 metrů. Sopka vznikla podsouváním Euroasijské desky pod Filipínskou desku. Taal je druhá nejaktivnější sopka v zemi a všechny erupce pochází z ostrůvku uprostřed jezera Taal, které zaplňuje kalderu. Poslední erupce byla zaznamenána v roce 1977. 

Tchaj-pej je hlavní město Tchaj-wanu a leží na řece Danshui. Město se nachází na severu ostrova. Ve městě žije okolo 2.75 milionů lidí. Tchaj-pej je označováno za světové město. Město bylo obýváno původními obyvateli, až v 18. století se zde začali usidlovat hanští imigranti. Na konci 19. století se stal ostrov japonskou kolonií. Mnoho tchaj-peiských památek pochází z této doby. Po tom, co Čína převzala kontrolu nad Tchaj-wanem se z Tchaj-peje stalo v roce 1949 provizorní hlavní město Čínské republiky. Dnes ve městě sídlí domkraticky volená vláda. Ve městě můžete avštívit například Čankajškovo mauzoleum, Palácové muzeum, nespočet chrámů různých náboženstev, čajovou oblast Maokong nebo druhou nejvyšší budovu na světě Taipei 101.

Přírodní rezervace Alishan se nachází v horách v centrální části Taiwanu. Kromě hor jsou součástí Alishanu také vesničky, vodopády, železnice, turistické stezky atd. V této oblasti se pěstuje časj a produkuje se zde wasabi. Rezervace je oblíbeným místem horolezců a turistů, kteří si chtějí užít východ slunce. Nejvyšším bodem parku je hora Da Ta Shan (2663 m.n.m.). Jednou z turistických atrakcí je i malé ěmstečko Fenqihu, které je známé dřevěnými budovami, skalními formacemi a ruinami šintoistického chrámu. 

Tchaj-wan je ostrov, která se nachází na východ od Číny. Ostrov omývá Východočínské, Jihočínské a Filipínské moře. Na západě ho pak od Číny odděluje Tchaj-wanský průliv. Většina ostrova je hornatá a nejvyšším bodem je Yushan, který měří 3952 m.n.m. Oficiální název státu rozkládající se na ostrově Tchaj-wan je Čínská republika, ale používá se spíše Tchajwan či Taiwan. Hlavním městem je Tchaj-pej. Tento státní útvar vznikl oficiálně v roce 1912, když skončila japonská okupace, avšak Čínská lidová republika ho nikdy neuznala. Čína si stále ostrov nárokuje, oficiálně ho však nikdy nedobyla. 

Jhushan nebo také Mount Yu je nejvyšší bod ostrova Taiwan, který dosahuje nadmořské výšky 3952 metrů. Nachází se ve stejnojmenném, největším tchajwanském národním parku. Tato posvátná hora byla poprvé oficiálně zdolána v roce 1898. Dříve se tato hora nazývala Mount Morrison po svém "objeviteli" Američanu Morrisonovi. Většina návštěvníků se na vrcholu snažít zažít východ slunce.

Jezero Slunce a Měsíce se nachází v centrální části ostrova Taiwan. Nachází se v horách, kde jsou pěší stezky, a proto je tato oblast dobře uzpůsobená k turistice. V okolí jezera žijí původní obyvatelé kmene Thao. Samotné jezero se nachází v nadmořské výšce 748 metrů. Je zakázáno plavat v jezeře. Okolo jezera bylo postaveno několik chrámů. 

Tchajwanský národní park Taroko byl pojmenován po rokli, která byla vyhloubená řekou Liwu. Rokle má velkou zasobu mramoru. Národní park Taroko byste našli na východě ostrova Taiwan. Poprvé byl park vyhlášen již během japonské okupace, avšak poté byl zrušen a znovu vyhlášen v roce 1986. Parkem protékají řeky, přes které vede několik mostů. 

Přístav Keelung leží na severovýchodě ostrova Taiwan. Díky častým dešťům se městu říká "Deštivý přístav". Ve městě žije asi 371 tisíc obyvatel. Je to druhý největší tchajwanský přímořský přístav. Kromě nočního trhu je ve městě možné navštívit pevnosti Dawulun a Baimiweng, rybářský přístav nebo maják Pengjia. 

Yeliou je geopark s bizarními skalními útvary na pobřeží Východočínského moře. Leží na severu ostrova Taiwan. Celková vzdálenost od vstupu do parku ke konci mysu je asi 1.7 kilometrů. Tento geopark může být rozdělen na tři oblasti. V první části se nachází mimo jiných hlavní formace Houbová a Zázvorová skála. V druhé části pak můžete vidět Královninu a Drakovu hlavu a třetí oblast je zvlněná plošina umístěná na druhé straně parku. Jedna strana plošiny těsně sousedí se strmými útesy, zatímco na druhé straně jsou proudy vln.